Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.5.2011 Naše holky nejlepší na běhu na Javorový 2,450 km.1.Adéla Esentierová 2.Ivana Zbořilová obě překonaly traťový rekord

22. 5. 2011

Nejrychlejší EXTREME zprávy vždy na naších stránkách:

Běhám již 31 let a jen tak mě už žádná trasa nepřekvapí co do obtížnosti.Dnes jsem pochopil že se v mých zážitcích přepisovala dlouholetá historie.Běh na Javorový vrch v délce 2,450 km aneb memorial Mariana Kluse zařazuji do nejtěžšího běhu do vrchů který jsem kdy šel. Opravdu píšu šel a nebyl jsem sám.Všichni šli pěšky a kdo zná sjezdovku na Javorový vrch tak pochopí že je to nemožné běžet.Závod by se mohl jmenovat trek na Javorový.

Než se rozepíšu o nevšedních zážitcích které zažil s velkým údivem i např. Roman Slowioczek,který taky nechápal tento profil závodu.Bylo nás více trochu v šoku kdy jsem běžel jen asi úvodních 500m jako náběh po mírnějším svahu a po asfaltu a zbytek tratě pořád pěšky.

Na startu rekordní účast a pro dlouhou prezentací závodníků se musel start posunout o 30 min.

Odhadem asi 180 běžců a ve vložených závodech asi dalších dost účastníků.

Závod z pohledu našeho TEAMU:

Ja (Roman Baláž) jsem skončil asi na 4.místě v kat. nad 40 let kdy na stupních byli pro mne neznámí běžci z Polska a na 15.-16.místě jsem doběhl celkově.Čas 20,45 min.

Adéla Esentierová s Ivanou Zbořilovou vymysleli jak se později ukázalo dokonalou taktiku kdy 500 m asfalt rozběhli na plno a pak si jen odstup ve stoupání drželi.Obě pak překonali stávající rekord tratě a Adéla celkově tedy zvítězila a doběhla ve vynikajícím čase 21,37 min. kdy společně s muži doběhla asi na celkovém 19-20.místě.

Ivana Zbořilová doběhla celkově na 2.místě a musela posledních asi 150 m spurtovat s dvěma soupeřkama kdy doslova skoro o prsa zvítězila v tomto prudkém stoupání a vyšlo to tedy tak tak.Čas asi 23 min.

Kuriozitou byli pak některé ceny co obě zmiňované obdrželi mimo jiné tedy Adéla tandemový seskok padákem a Ivana ještě kurioznější cenu obrovský plastový cestovní kufr se kterým jsme se společně s Ivanou střídali v seběhu dolu k autu z Javorového a byla to tedy prča a kolemjdoucí nechápali.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Skandál

(Roman/HOLKI, 22. 5. 2011 19:56)

Další rozepře v týmu a další běžecký skandál.Proč si nepřeji aby Ivana byla na stupních vítězů na 2.místě.Proč jsem chtěl dnes aby byla až čtvrtá se dozvíte brzo v přidaném komentáři a usvědčují fotce kde vše vysvětluji jak bylo.

Re: Skandál

(Roman/HOLKI, 22. 5. 2011 20:00)

Když jsem Ivanu povzbuzoval v dobré míře v závěrečném stoupání na vrchol Javorového netušil jsem že se můj dobrý úmysl a to že jsem Ivaně trochu hecováním dopomohl k jejimu 2.místu později obrátí vše proti mě samotnému.

xxx

(repliCant, 22. 5. 2011 18:52)

Dnes se mi na závody moc nechtělo, ale trenér stejně už rozhodl a od běhu na Javorový mě mohlo zachránit jen to, že bychom nesehnali na místě hlídání pro naši Aničku.
Na štěstí nebo neštěstí - hlídání bylo a to v podání Iviné mamky, zkušené babičky, která měla na starosti ještě Vítka od Ivky. Vzala je na dětské hřiště s pískovištěm a bylo vystaráno.
Dokonce se mi povedlo i unikátní seznámení s dvojicí mladých sympatických lidí s 3měsíčním štěnětem stafordkou Kirou a tito dva super trekaři nám naše dvě psí holky, Lajku a Lolu vyvedli na horu do cíle, kde jsme ještě u kofoly a pivka pokecali o všem možném a domlouvali se na další
akce se psy.
Tak trochu jsem čekala, že to bude BRUTUS, protože jsem si vzpoměla na bráchu jak mi před několika lety vyprávěl, že běžel po sjezdovce, aby stihl vlak, právě z Javorového, kde pracoval na horské chatě jako kuchař.
No řikal mi, že to byl prý masakr na zabití po tom sněhu!
Ale i tak se mi závod docela líbil a jak už zmínil Roman, taktiku jsme určili již před startem, bylo to asi jediné možné řešení, jak na holky běžkařky z pořádajícího oddílu.
Ukázalo se že jsme to vymysleli dobře, protože na sjezdovku jsem vbíhala jako první žena a tak už to zůstalo až do cíle na vrcholku a byla jsem moc ráda za toto vítěztví!
Má radost se ještě zdvojnásobila, když jsem zjistila, že druhá za mnou je Iva Z. !
Dali jsme si "páreček" a na vyhlášení jsme si museli trochu počkat, ale i to se nám vyplatilo, protože ceny pro všechna umístění byly opravdu kuriozni!
Nakonec se přehnala i bouřka a déšť a my mohly seběhnout dolů za svými ratolestmi a vydat se na cestu domů.
S Ivkou jsme se ještě rychle rozloučily se slovy
" tak pá a v úterý na tréninku"
A už jsem málem ani nestihla zamávat.
Takže celkový pocit z dnešního dne je VELKÁ SPOKOJENOST, až na to že Cant, Markíza a Marika museli čekat na chatě doma zavření, protože nebyl, nikdo koho by vytáhli nahoru na Vrchol Javorového v Těšínských Beskydech!