Jdi na obsah Jdi na menu
 


1.-2.7.2011 Mountain Challenge Pustevny/BESKYDY 60 km

30. 6. 2011

Článek před závodem:

První přípravný závod na Beskydskou 7

Poprvé oficiálně spolu s Adélou jako dvojíce startujeme v 23,55 hod. na Pustevnách a běží se na Lysou-Horu a zpět takový větší okruh.První informace jak to probíhalo přineseme kolem sobotního oběda.Držte nám palce kdo máte chuť a my tušíme jedno další velké dobrodružství.Kde se objevíme na závodech je vždy EXTRÉM.

///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Nevím kde začít ,ale je toho spousta těch dojmů ze včerejšího těžkého,ale nádherného závodu.První však co mě napadlo tak pokud včera mohl být někdo nejšťastnější a vnitřně nejuspokojenější člověk na světě tak jsem to byl 100% Ja pak Petra Kvitová.Mě se plnil včera jeden sen za druhým a náš společný závod s Adélou to bylo včera hodně sílné emocialní kafe.Průběh závodu snad popíšu v dalším článku.Můj celoživotní sen vznikal už za doby co běhala Alena Peterková a obdivoval jsem jeji nadženské výkony především v poměru s muži a jak běhala rychle maratony.Vždycky jsem si přál mít takto vyběhanou partnerku s kterou bych vše společně prožíval a ne jen doma pak např. své drahé např. méně sportující polovičce vyprávěl pro ni někdy asi nudné dojmy z tratí a ze závodů.Teď už takovou Alenu Peterkovou mám a běžet se svou ženou společný závod a běžet kvalitně např. 60 km a nikde na ni nečekat spíš místy i naopak to je zážitek proč člověk také sportuje a běhá a s někym žije.Adéla je nástupkyní Aleny Peterkové,která tady řádila v letech minulých na silničních běžeckých závodech.Kvality Aleny P. Adéla ještě zdaleka nedosahuje na silničníc závodech ,ale co se týče extrémních a horských maratonských běhů a především na delších tratí tak už tady jedna A. Peterková opět řádí:-).Adéla je v terénu opravdu mimořádný talent a to potvrdila třeba na jaře kdy v těžkém blátivém a zasněženém terénu doběhla na jednom olomouckém závodě v polovině kopcovité tratě Petru Kamínkovou a ještě šla přes ní a jen v rovinatějším závěru Petře podlehla s malou strátou.Další týden na klasickém silničním závodě pak s Petrou opět prohrála o velký parník.Adéla to v terénu prostě umí a momentálně je nejlepší běžkyní u nás co se týče už zmíňovaných horských delších a extremně náročných závodů kdy je schopna porazit snad kohokoliv i ze světové špičky viz. nedávné Mistrovství Světa v Horském maratonu ve Slovinsku (9.místo).O jejich kvalitách a rozvíjejícím se talentu svědčí i letošní pozvánka od Českého atletického svazu do české reprezentace kdy si všimli jejich kvalitních výsledků v roce 2010 na horských maratonech.

Článek ze závodu se připravuje...

Na stránkách Lašského běžeckého klubu přinašíme rozhovor se mnou po závodě a pár prvních informací co se dělo na trati:

http://labekl.blogspot.com/2011/07/rozhovor-s-romanem-o-extremnim-zavode-s.html

Odkaz na stránky a článek vítězné dvojíce jak to bylo na trati:

http://podlysaci.tym.cz/clanky/mchb11.html

Článek účastníka závodu Lukáše Turka:

http://mojeokoli.cz/index.php?a=131

Stránky závodu:

http://www.mountainchallenge.cz/index2.html

Tisková zpráva pořadatelé o průběhu závodu:

http://www.mountainchallenge.cz/press.html

Rozsáhlá fotogalerie ze závodu od pořadatele:

http://www.mountainchallenge.cz/fotogalerie.html

Připravujeme i rozhovor s Adélou jak závod prožívala ona z jejiho pohledu a pak článek jak jsme společně bojovali na trati dost podrobnější reportáž.

Rozhovor s Adélou je už na papíře a večer ho budeme přepisovat a zítra bude tady zveřejněn.Reportáž a rozhovor byl pojatý ze zvláštního úhlu, tak se máte na co těšit a budou to kreativní otázky i odpovědi o průběhu závodu.

Partnerský rozhovor s Adélou:

050703b_miloslav_jancik.jpg

Po mém rozhovoru s Jirkou Haraštou pro Lašský běžecký klub a jejich web mě napadlo vytvořit takový partnerský rozhovor a přímo zasáhnout do jádra svého parťáka na trati tedy Adély a zeptat se ji přímo na zasádní otázky,které mohli ovlivnit náš výkon na trati,protože mě to moc do budoucna zajímá i z pohledu jako jejího trenéra nebo opět spoluběžce na dalším nějakém podobném závodě smíšených dvojíc.Takže tady přináším jak to celé viděla a prožívala Adéla:

1.Nebála ses té vzdálenosti 60 km že mě budeš např. brzdit a třeba se kvůli toho na trati pohádáme a třeba i nedokončíme závod?Někdy se totiž kvůli tempu především na tréninku a nebo jeho přípravě pohádáme a pak to dost skřípe.Oba jsme totiž velmi neústupní urpuťáci.

Vzdálenosti jsem se tolik ani nebála,spíš té možné hádky,ale nedokončit závod to mě ani nenapadlo.Snad jen v případě nějakého vážnějšího zranění.Byla jsem rozhodnutá,že to dokončím a je jedno v jakém pořadí,nebo čase.Hlavně jsem si to chtěla vyzkoušet.

2.Jak moc Tě zaskočilo úvodní rychlé tempo prvních dvojíc navíc,když podobnou taktiku jsme chtěli zkusit sami na soupeře a pak jsme od této varianty ustoupili a rozhodli že po startu poběžíme v háku a budeme v úvodu sledovat úroveň prvních dvojíc?

Tak rychlé tempo po startu jsem dokázala akceptovat jen asi 3 km,kdy jsem zprvu myslela že jsi přede mnou,ale nebyl,tak jsem trochu zvolnila a počkala,abychom se poradili co dál.Možná by jsme je dohnali,ale určitě bych pak už s něma nevydržela dál běžet,takže jsme zvolili taktiku ,,útok ze zadních pozic" a postupně se propracovali na 3.místo,které jsme si udrželi až do cíle.

3.Na co jsi v průběhu závodu nejvíce myslela a co bylo Tvou hlavní motivací po celou dobu na trati? 

Těch myšlenek za celý závod bylo fakt hodně.Od počátečních obav,abych vydržela běžet až do konce bez větších krizí přes vzpomínky na dcerku Aničku,nebo na naše Leopardí psy,kteří nam v noci hlídali zaparkované auto na Pustevnách.Při výstupu na Lysou Horu už jsem myslela jen na nohy levá-pravá a být už nahoře.Jinak jsem si pouštěla MP3 přehrávač,který mi dost pomáhal.Ze zásady nemyslím na nic,co je spojeno s bolestí,nebo neúspěchem.

4.Který z úseků tratě se Ti nejvíce líbil a naopak nelíbil a jak se Ti zamlouvalo prudké stoupání po žluté značce od přehrady Šance na Lysou-Horu kdy se celkem z rychlého běžeckého charakteru absolvováni tratě stal tvrdý prudký výstup místy s nemožností běžet a jak se Ti zamlouval následný seběh dolů do Ostravice?

Nejvíce se mě líbila část tratě mezi 1 a 2 občerstvovačkou.Ta cesta je mi známá a na pár vyjímek hodně běžecká i po tmě.Věděla jsem co mě čeká a parádně to ubíhalo.I to stoupání na Včelín bylo docela v pohodě.Seběhy neřeším,jsem v nich dobrá a hodně mě baví,takže jsem neměla problém ani v prudkém kamenitém klesání na přehradu!Dobře to tam znám!Premiérou pro mě byla žlutá značka na Lysou,o které se říká že je nejtěžší.A byla těžká,hlavně v závěru,ale tam mi zase pomohlo,že začalo svítat a dalo se jít už bez čelovky.No a dolů z Lysé do Ostravice to taky znám ,takže jsem nemusela nad ničím přemýšlet jen dole to pak bylo těžké rozběhnout a dostat se do nějakého tempa.

Pokračování....dalších 5 otázek.....příště.......

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář